Notářsky ověřený překlad

Notářské ověření proto není pečetí kvality, nýbrž pečetí totožnosti. Za správnost překladu odpovídá tlumočník; notář pouze dokládá, komu odpovědnost patří. Právě z tohoto důvodu instituce notářské ověření vyžadují: aby v případě sporu nezůstalo nejasné, s kým jednat.

U kterých dokumentů se notářské ověření vyžaduje?

Obecné pravidlo zní: zakládá-li dokument právo, prokazuje-li určitý status nebo zavazuje-li k nějaké povinnosti, mají instituce sklon notářské ověření vyžadovat. U informativních textů, propagačních materiálů a interní korespondence se naopak ověření obvykle nežádá.

Skupina dokumentů	Příklady	Potřeba ověření
Doklady o osobním stavu	Turecký výpis z registru obyvatel, turecký rodný a oddací list, výpis s událostmi	Téměř vždy
Doklady o vzdělání	Diplom, výpis známek, potvrzení o studiu	Liší se podle instituce; časté u žádostí o uznání rovnocennosti
Obchodní listiny	Podpisový vzor, doklad o činnosti, zakladatelská smlouva, plná moc	Téměř vždy
Soudní dokumenty	Soudní rozhodnutí, turecký výpis z rejstříku trestů, žaloba	Téměř vždy
Technické a propagační texty	Návod k použití, katalog, text webových stránek	Obvykle není potřeba

Řádek „liší se podle instituce“ je místem, kde se ztrácí nejvíc času. Tentýž diplom přijme jedna univerzita jen s tureckým soudním překladem, zatímco jiná instituce jej bez notářského ověření vůbec nepřevezme. Podrobnosti k jednotlivým dokumentům shromažďujeme v našem průvodci dokumenty.

Jak se řetěz vytváří?

Notářsky ověřený překlad je fyzický řetěz opřený o vlastnoruční podpis a chybí-li jeden článek, řetěz se přetrhne. Pořadí je toto: platný originál dokumentu, jeho věrný překlad, podpis a razítko tlumočníka a nakonec ověření notářem. Každý článek předpokládá ten předchozí; vrátit se zpět a něco opravit už většinou nelze.

V praxi se očekává, že bude notářskému úřadu předložen originál dokumentu nebo jeho ověřený opis. Turecký soudní tlumočník sestavuje překlad s odkazem na původní dokument; notářský úřad pak zaznamenává překlad i jeho podklad společně. U zakázek, které postupují nad digitálně zaslaným skenem, proto musí být ve fázi předání připraven i originál.

Kroky postupu

1. Obstará se originál dokumentu nebo jeho ověřený opis; zkontrolují se chybějící stránky, nečitelná razítka a přepisy.
2. Vyjasní se požadavek cílové instituce: stačí překlad, je potřeba notářské ověření, nebo nad ním ještě apostila.
3. Překlad pořídí tlumočník vhodný pro daný typ dokumentu a text projde druhým čtením.
4. Tlumočník překlad podepíše a orazítkuje; k překladu se připojí text prohlášení.
5. Spis se předloží notářskému úřadu; notář ověří podpis tlumočníka porovnáním se záznamem ve své složce.
6. Předá se ověřené vyhotovení. Má-li se použít v zahraničí, přechází se k fázi apostily.

Na co se soustředí záruka kvality?

Kontrolní seznam u překladu mířícího k notáři je zcela jiný než u literárního textu. Pořadí priorit zní: čísla, data, vlastní jména, čísla dokumentů, úplný popis razítek a podpisových polí, zachování úpravy stránky. Následek záměny dne a měsíce v datu je mnohem těžší než stylistická chyba.

Druhým ohniskem jsou prvky, které jsou na dokumentu, ale nejsou textem. Razítka, hologramy, čárové kódy a ručně psané poznámky se v překladu uvádějí popisem v hranatých závorkách. Vynechání těchto prvků budí dojem, že se překlad s původním dokumentem přesně nekryje.

Proč je tak důležité, aby byl viděn originál?

Nejvíc sporů budí u notářsky ověřeného překladu otázka, o jakou listinu se překlad opírá. Instituce rozlišují tři různé situace: dokument, jehož originál byl viděn, opis ověřený jako shodný s originálem a obyčejnou fotokopii. Váha těchto tří v úředním řízení není stejná a o tom, která postačí, rozhoduje instituce, jež bude dokument přijímat.

Nejčastější potíž v praxi vypadá takto: žadatel pošle sken svého dokumentu, překlad se dokončí a ve fázi ověření se ukáže, že je nutné předložit i originál. Je-li dokument v jiném městě nebo v zahraničí, postup se zastaví na několik dní. Proto se i u zakázek začínajících skenem musí hned na začátku zeptat, kde originál je a kdy bude k dispozici.

Některé dokumenty se vytvářejí elektronicky a ověřují se QR kódem. U nich funguje pojem „originál“ jinak; výtisk dokumentu dává smysl teprve spolu s adresou pro online ověření. U takových dokumentů je důležité přenést do překladu i ověřovací údaje, aby cílová instituce mohla dokument potvrdit.

Jak se překlad scelí u vícestránkových dokumentů?

U jednostránkového tureckého výpisu z registru obyvatel problém nevzniká; u dvacetistránkové zakladatelské smlouvy nebo u výpisu známek za mnoho období je však celistvost stránek samostatným tématem. Předat překlad, jehož stránky nejsou navzájem spojeny, může být u institucí vyžadujících celistvost důvodem k odmítnutí. Stejně tak se očekává, že se číslování stránek bude krýt se zdrojem.

Druhým tématem je spárování původního dokumentu s překladem. Instituce musí bez zaváhání vidět, který překlad ke které listině patří. Proto se překlad sestavuje spolu s listinou, o kterou se opírá, do jediného spisu. Dodatečně přidat nebo odebrat stránku činí platnost ověření spornou.

Třetím tématem jsou u dlouhých dokumentů tabulky a schémata. U výpisů známek a účetních výkazů má zachování sloupcové struktury přednost před čitelností překladu; úředník porovnává řádek po řádku. Překlad s přeházenými sloupci nebo se sloučenými řádky ztěžuje kontrolu a prodlužuje dobu zpracování spisu, i kdyby nesl správné údaje.

Z čeho se skládá cena?

U notářsky ověřeného překladu jsou dvě samostatné položky a je třeba je nezaměňovat. První je cena překladatelské služby; mění se podle rozsahu, jazykové kombinace a typu dokumentu. Druhou je notářská odměna a ta není cenou, kterou by stanovila kancelář. Notářské odměny se řídí úředním sazebníkem a v celé Türkiye jsou stejné.

Hledat „nejlevnějšího notáře“ je proto bezpředmětné; mezi notářskými úřady rozdíl v sazebníku není. Jediné, co dělá rozdíl, je rozsah na straně překladu. Jak se počítá položka za překlad, najdete na stránce cen a města, ve kterých můžete řízení vést, na stránce provincií.

Časté situace

• Získání apostily ve špatném pořadí. V některých případech se apostila připojuje k původnímu dokumentu, v jiných k notářsky ověřenému překladu. Je-li pořadí chybné, opakuje se úkon od začátku.
• Dokument vystavený v zahraničí. Aby bylo možné použít v Türkiye listinu vydanou cizím orgánem, očekává se, že byla ověřena ve své vlastní zemi. Notář v Türkiye pravomoc cizího orgánu neověřuje.
• Předání téhož dokumentu více institucím. Ověřené vyhotovení zůstává instituci. Podáváte-li žádost u tří institucí, je rychlejší vyžádat si tři vyhotovení předem než celý úkon opakovat.
• Změna tlumočníka. Ověření se váže na tlumočníka, který podpis připojil. I nejmenší dodatečná oprava textu činí ověření neplatným a postup se vede znovu.

Chcete-li předem vidět, jakými kroky Váš spis projde, pošlete nám dokumenty přes formulář poptávky; seznam kroků i potřebný počet vyhotovení Vám sdělíme písemně.

Tento text podává obecný rámec; podrobnosti se u konkrétního řízení mohou lišit. Aktuální podmínky si raději ověřte v úředním zdroji.